Prostě my

24. září 2010 v 18:13 | Medůza |  Prostě my

Myslela jsem že to pude aspoň den s Denčou nemluvit, kvůli tomu že furt mluvila o Lubanovi. Ale spletla jsem se, nešlo to. Chtěla jsem jí dát kapky a prostě se s ní nebavit, jenomže pak šla s holkama na záchod. Terka s Domčou šly ke mně a začala mě přemlouvat ať se s ní usmířim, že se na nás nemůžou dívat jak se spolu nebavíme. Denča na tom záchodě brečela a já trochu ve třídě. Bylo mi to líto ale neměla sem odvahu jít za ní a omluvit se. Všechno to byla moje chyba že jsme se s mojí nej kámoškou pohádaly. Ještě že tu Terku a Domču máme jinak nevim jak by to dopadlo. Myslela jsem že jakmile za ní přídu a uvidim jí brečet, že se taky rozbrečim a nebudu to moc zastavit. Věřim jí, ale myslela jsem že mi neodpustí.
Nakonec jsem sebrala všechnu odvahu a šla za Denčou na záchod. Kdyby mě Domča nedoprovodila asi bych tam nikdy nedošla. Nohy se mi klepaly jako bych viděla přímo před sebou smrt. Co jsem na záchodě uviděla, na to nikdy nezapomenu. Stála tam opřená o zeď a oči měla červené a rozmazané od pláče. Před ní stála Míša a dávala jí napít šťávy. Jakmile udělala Domča nepatrné znamení na Míšu, obě odešly. Rozbrečela jsem se a cítila velký pocit viny že jsem mojí nejlepší kámošku rozbrečela. Obě jsme se objaly a já to brala jako odpuštění. Omlouvala jsem se jí že mi to je hrozně moc líto. Připadala jsem si jako totální magor a podrazák. Denča pro mě udělá všechno a já tohle. Znovu jsem se objaly a stále jsme břečely. Potom mi řekla ať přestanu brečet, že má další hodinu řikat básničku. Brečely jsme a zároven se smály. V tu chvíli jsem si uvědomila jak je pro mě důležitá. Už nikdy ji tohle neudělám. Už nikdy...


§



§
A to jsme my: zleva první Domča, Denča, Terča a Monča. A samo nesmí na žádný párty chybět náš hasič!!!!xD
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama