Nechtěná

18. prosince 2010 v 18:41 | Medůza |  Básničky

Kapky po skle stékající,
pozorují mé oči plačící.
Zavřu je, vidím tě,
otevřu, ty nikde.

Jak mám s tímhle žít?
Ty mě stejně nikdy nebudeš chtít.
Budu se před tebou dál schovávat,
teebe potají milovat.

Duše teskní po tobě,
namlouvám si: nechci tě!
Pro tebe bych zemžela,
tebe vedle sebe viděla.

Sen krásný zdál se mi,
tys v něm měl hlavní roli,
stál si vedle mě,
a šeptal: miluju tě.

Sama sebe nenávidím,
za ty krásné představy.
To se nikdy nevyplní,
mlátím se do hlavy.

Jen nadějě,
v srdci je,
už nezbylo nic
pro tebe.

Stále sním
o nás dvou,
v samotě,
procházím se tmou.

Jako růže bez vody,
jsem já bez tebe,
jako pták,
co k životu potřebuje nebe.

Tak padám,
tak končím,
na tebe
stále myslím.

Ale ty nikde,
stále nic,
už nikdy víc.
Pomoc!

Není mi pomoci,
nikoho nemám,
v nouzi mě zabíjíš,
žalem umírám.

Sbohem,
já tě milovala.
Sbohem,
do teď jsem jen pro tebe žila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BillyHet BillyHet | E-mail | Web | 25. února 2017 v 3:55 | Reagovat

wh0cd370883 <a href=http://viagrageneric2017.com/>viagra 25mg</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama